Historie sboru

HISTORIE

15. června 1892 při schůzi obecního zastupitelstva bylo uvažováno o zakoupení ruční hasičské stříkačky. Při tom navrhl starosta obce Josef Škvor, zda by bylo možné založit sbor hasičů. K této myšlence bylo kladně přistoupeno. Zakládajícími členy byli Josef Škvor, František Škvor, Josef Nádvorník, František Přeučil a Václav Oulehle. Obecní úřad zakoupil ruční stříkačku a 40 m délky hadic. Stříkačka stála 592 zlatých. Byly pořízeny i obleky pro družstvo za 5 zlatých 80 krejcarů. Okamžitě se začala stavět i kolna na stříkačku a její zařízení u domku č. p. 4 (stojí dodnes). 24. července, kdy se dokončila stavba kolny i cvičiště, byla stříkačka slavnostně převzata a poprvé se sestavil celý sbor.

V roce 1893 zasahuje šestnáctičlenný sbor při požáru Kufflerovy továrny v Brodcích. Za tuto obětavou pomoc obdržel od majitele a pojišťovny 60 zlatých. 6. srpna tohoto roku se sbor zúčastnil, již s 21 členy, župního sjezdu v Benešově, kam jej doprovázela hornická kapela Františka Ferdinanda de´Este. Další župní sjezd se konal 17. června 1894 v Mrači, a bylo na něm přítomno, kromě místního, 12 sborů župy a hosté z Mirošovic. Členem župního výboru byl i Václav Oulehle a náhradníkem Josef Nádvorník. Na zakončení sjezdu předvedli hasiči z Mrače útok s vodou, za který sklidili velký potlesk a uznání od všech sborů, že za tak krátkou dobu se ve všem tak dobře vycvičili. Při této slavnosti bylo přítomno 2.500 lidí.

V roce 1895 obdržel sbor od Františka Ferdinanda de´Este 25 zlatých. Ve dnech 11.-12. srpna tohoto roku se 11 členů sboru účastnilo v Praze II. sjezdu Ústřední hasičské jednoty a národopisné výstavy československé, kde bylo zastoupeno 81 jednot.

2. srpna 1896 navštívil sbor zemský hasičský dozorce velezasloužilý bratr Alois Jindra z Kamenice nad Lipou, který po prohlídce výzbroje a náčiní sboru a obce dal vycvičit sbor v pohybech jak při stříkačce tak i se žebříky. Po ukončeném cvičení vzdal hold a díky všem, kteří se jakýmkoliv způsobem v zařízení sboru a náčiní postarali. V upomínku své přítomnosti napsal: „V síle hasičstva síla národa. Buďme nejen slovem, ale i skutkem čestnými dobrovolnými hasiči.“

Poprvé sbor zasahoval u velkého požáru v Mrači, který vznikl v poledne 6. srpna 1897 v popisném čísle 14 a s pomocí silného větru se ve čtvrt hodině rozšířil na 9 popisných čísel a 21 hospodářských stavení. Nejvíce pomohl při hašení správce kamenných lomů se 200 dělníky, kromě místního sboru dále zasahovali hasiči z Poříčí, Soběhrd, Bedrče a Bukovan.

22. června 1902 se konala oslava 10. výročí založení sboru za účinkování arcivévodské kapely. 15. srpna následujícího roku se pak 19 členů sboru zúčastnilo oslav 50letého trvání hasičů v Praze a sjezdu hasičstva.

V letech 1905 - 1906 se pořádaly župní přenášky, některé byly hejtmanstvím zakázány. Po skončení přednášky okresního zvěrolékaře Jana Mrzeny 17. června 1906 se protrhla mračna tak, že za oběť padlo v okrese 17 lidských životů, 13 mlýnů a domků bylo úplně zničeno a 27 těžce poškozeno, přišlo se i o velké množství dobytka a drůbeže.

V roce 1908 vypukl požár ve stavení pana Šešiny. Ve chvíli celé hospodářství lehlo popelem a rychle se rozšířilo na chlévy a komory Františka Svobody. Za rychlého zásahu hasičů se stříkačkou a spoluúčastí sborů z Poříčí a Čerčan bylo vše ostatní uhájeno. Za tento zásah obdržel sbor od pojišťovny Adriatika 20 korun a pojišťovny Slavie 15 korun.

24. května 1914 se konala přehlídka k udržení sboru, přesto však došlo 11. června k jeho rozpadu, ihned však byl ustaven sbor nový. 26. července pak vypukla I. světová válka. Sbor je oslaben odchodem mnoha členů a činnost sboru se tak až do roku 1918 zastavila, byla zaměřena pouze na likvidaci požárů. Po skončení války byla 28. října 1918 vyhlášena Československá republika.

V roce 1921 se podruhé konal župní sjezd v Mrači. 8. července 1922 se členové sboru zúčastnili odhalení pomníku padlým za světové války na návsi a 1. července 1923 se 11 členů a 4 jejich ženy účastnili sjezdu československého hasičstva v Praze.

V prosinci 1923 byl při sboru založen divadelní kroužek do něhož se přihlásilo 35 členů. 26. prosince se sehrály 3 aktovky a další čtyři divadelní představení byla sehrána v roce 1929, kdy byl také sborem pořádán maškarní průvod obcí a osadami Podmračí, Malé a Velké Žíňany.

Členové sboru se zúčastnili 18. května 1924 pohřbu župního starosty župy benešovské Františka Poloprudského a v následujícím roce pak odhalení jeho pamětní desky v Poříčí nad Sázavou.

25. listopadu 1925 se členové sboru zúčastnili Zemského sjezdu v Praze. V tomto roce byla také v obci předvedena motorová stříkačka od firmy Ing. Stratílek a firmy Smekal. Opětovný návrh na zakoupení stříkačky byl podán v roce 1933, ze strany obecního úřadu však nebylo pochopení na její koupi. Ta byla sborem schválena až v roce 1934, kdy firmy Ing. Stratílek, Smekal a Ing. Ebert podaly sboru nezávazné nabídky. Vybrala se stříkačka firmy Ing. Ebert za 26.000 korun. Celkové jmění sboru však bylo jen 21.900 korun i s příspěvkem od obce, který činil pouhých 220 Kč. 4.000 korun bylo zapůjčeno od osadního výboru.

17. června 1939 bylo pořádáno okrskové cvičení v Mrači, kde se slavnostně předala a předvedla motorová stříkačka. Toto učinil sám majitel firmy Ing. Ebert.

V roce 1934 byla při sboru založena jinošská družina, do níž bylo přihlášeno 32 hochů. Cvičiteli byli Josef Klauz, Jaroslav Andres a Josef Škvor.

Celostátního zemského sjezdu hasičů v Bratislavě v roce 1937 se ze sboru zúčastnili bratři Jaroslav Andres, Alois Štěpánek, Josef Škvor a Jindřich Klauz.

V důsledku vypuknutí 2. světové války v roce 1939 se činnost zaměřila zejména na boj proti ohni, protipožárním hlídkám a podřídila se nařízení ministerstva vnitra. V letech 1940-1945 je pak činnost sboru značně omezena.

V roce 1946 získává sbor auto a v roce 1949 pořádá okrskové cvičení. V poválečných letech se sbor věnuje údržbě techniky a doplnění inventáře. Finanční prostředky získává zejména z tanečních zábav. Svoji činnost obnovuje i divadelní kroužek.

V padesátých letech byla za velkého přispění hasičů provedena úprava návsi. Zrušila se kašna, zavezl se rybník uprostřed vsi a byla vybudována nová vodní nádrž mimo obec.

V roce 1951 dochází k reorganizaci sboru a nese nový název „Místní jednota československých hasičů“. Tato organizace tvoří pouze část spolkovou, technicky je přidělena pod MNV s názvem Požární sbor Mrač a stává složkou „Národní fronty“, ale požárníci se stále věnují především boji proti dravému živlu.

V tuto dobu se požárníci účastní likvidace požárů ve Vajíčkárně Benešov, kravína JZD Poříčí, hospodářských budov v Čerčanech, hašení hořícího lesa podle trati a požáru rodinného domku v Mrači. Po tomto obecním požáru bylo na návrh Marie Martínkové založeno 10. března 1955 družstvo žen. Novými členkami se stala M. Martínková, J. Krutská, J. Štěpánková, M. Vnoučková, K. Andresová, H. Vorlová, M. Zimová a H. Šimková.

V šedesátých letech se zahájila přestavba stodoly na požární zbrojnici, kde vznikly prostory na požární vozidlo a stříkačku, sklad hadic a obleků a sklad pro divadelní kulisy. Kulturní činnost sboru se opět rozšířila o divadelní představení a estrády, se kterými sbor zajížděl hostovat i do okolních obcí. Toto vše díky „pár uvědomělým občanům“ v roce 1965 zaniklo.

Od této doby se členové věnují převážně péči a údržbě prostředků jim svěřených. Zúčastňují se okrskových cvičení, pravidelně pořádají preventivní prohlídky hospodářských budov, sběr železa, sběr jablek a podobně.

Výcviková činnost sboru je stále na dobré úrovni. Družstvo mužů, donedávna i žen, se pravidelně účastní okrskových soutěží. V roce 1998 se do soutěží opět zapojují mladí hasiči se dvěma družstvy.

V důsledku restituce a vrácení majetku byla majiteli vrácena i hasičská zbrojnice, přesto obecní úřad v roce 1998 nechal postavit zbrojnici novou, se kterou se oživil chod sboru a opět pár dobrovolníků přispělo ke zvýšení kultury v obci.

Počátkem roku 2004 si sbor odhlasoval vznik nového družstva žen, které tvoří Dana Suttrová, Martina Jehličková, Petra Podroužková, Radka Jůzová, Andrea Jůzová, Eva Breburdová, Iva Perglerová, Eliška Bártová, Pavla Suttrová a Monika Bartíková. V Přestavlkách, na své první soutěži, získávají první místo a stejně jako družstvo mužů postupují do okresního kola ve Vlašimi, kde skončily páté, muži vybojovali 7. místo.

V roce 2005 pořádali okrskovou soutěž mračtí hasiči na louce nad kravínem. Vytvořil se i smíšený tým a všechna 3 družstva získala první místo. Pavel Škvor a Eva Breburdová navíc vybojovali nejlepší časy v překážkovém běhu na 100 metrů. I tento rok následoval postup do okresního kola.

K 31.12.2005 tvoří členskou základnu 95 členů, z toho je 44 mužů, 41 žen a mládež čítá 10 členů.